Mezi zaměstnanci se často
setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený
argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto
musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Nicméně podle ustanovení § 217 a násl. zákoníku práce rozhoduje o čerpání dovolené zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud si zaměstnanec sám určí čerpání dovolené a zaměstnavateli to pouze oznámí, může se jednat o porušení pracovních povinností zvlášť závažným způsobem ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, pro které je možné se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr s klasickou dvou měsíční výpovědní lhůtou.
Zaměstnanec tedy nemůže pouze oznámit zaměstnavateli, že si zítra bere dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to z důvodu, aby nedošlo k ochromení provozu firmy. Pokud zaměstnanec nedostane souhlas zaměstnavatele k čerpání dovolené a následně se nedostaví na pracoviště, nemůže být jeho absence považována za dovolenou, a proto mu nepřísluší náhrada mzdy. V krajním případě může být nepřítomnost zaměstnanec na pracovišti považována za neomluvenou absenci, pro kterou je možné přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Na druhou stranu je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci tak, aby byla dovolená vyčerpaná v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
Moji klienti, mladý pár hledající své první společné bydlení, si letos pořídili útulný byt v panelákovém domě z 80. let. Na první pohled se zdálo, že se jedná o skvělý obchod – prostorný interiér, rozumná lokalita a cena, která byla o něco nižší, než by člověk v dané oblasti čekal. Jenže za touto výhodnou nabídkou se skrývalo jedno velké "ale"...
Prohlášení vlastníka rozestavěné budovy
Nedávno mě navštívil klient s dotazem, jak správně zapsat zpřesněnou hranici mezi jeho a sousedovým pozemkem do katastru nemovitostí. Již měl vyhotovený geometrický plán, který přesně vymezoval průběh hranice, a zajímalo ho, jaké kroky musí podniknout, aby byl nový stav zapsán do katastru.
Mnozí lidé vůbec netuší, že existuje rozdíl mezi nájmem a podnájmem. Často můžete slyšet v běžné řeči, že má někdo problém s podnájemníkem a když se zeptáte na podrobnosti, zjistíte, že se ve skutečnosti jedná o nájemce. Podnájem bytu se v posledních letech stal mnohem častějším, než býval v minulosti.
Ve své advokátní praxi jsem se opakovaně setkal s případy, kdy pronajímatelé nedodrželi povinnost řádně vyúčtovat náklady spojené s užíváním bytu. Velká část pronajímatelů není schopna vyúčtování zpracovat v souladu se zákonem, což vede k tomu, že se nájemci domáhají zaplacení pokuty. Tyto spory mohou být komplikované a finančně nákladné, přičemž...
Jeden z klientů, který pronajímá svých několik bytů nájemníkům, se mě ptal, jestli vím něco o připravované změně občanského soudního řádu týkající se zavedení tzv. rozkazu k vyklizení bytu, který by měl údajně urychlit vyklizení bytu.
Prodej nemovitosti často přináší otázky spojené nejen s technickým stavem bytu, ale i s okolními podmínkami, jako je hluk ze sousedních bytů. Pokud víte o problému, například o hlučné podlaze souseda nad Vámi, nabízí se otázka: Máte na to upozornit kupujícího? A jedná se o skrytou vadu?
Řeším nyní případ, kdy klient vlastní pozemek, na kterém je umístěná pozemní komunikace a chodník, které jsou ve vlastnictví města Beroun. Klient chce pozemek prodat obci. V této souvislosti jsem ho upozornil, že má nárok na vydání bezdůvodného obohacení, resp. nárok na to, aby mu město platilo v podstatě obdobu nájemného. Město Beroun mu...