Možná málokdo z Vás tuší, že se na rozhodování českých soudů podílejí tzv. laičtí přísedící (někdy označovaní jako soudci z lidu). Podílejí se na rozhodování v prvním stupni u pracovněprávních sporů a v trestních věcech, kde horní trestní sazba převyšuje pět let. V odvolacích senátech u krajského soudu již laici neparticipují.
Přísedící jsou voleni zastupitelstvy obcí nebo měst na dobu čtyř let. Musí splňovat určité podmínky, například dosáhnout věku 30 let, mít české občanství a být bezúhonní. Na druhou stranu se nevyžaduje žádné speciální vzdělání, což je z mého pohledu trochu zvláštní, když český soudní proces je velice formalizovaný a bez řádného vzdělání je často pro lidi velice nepřehledný. Ale proto jsou to přece laici.
Přísedící mají rovnocenný hlas se soudcem v rozhodování, což má zajistit širší pohled na věc, včetně pohledu běžných občanů. Účast přísedících má zajistit, aby rozhodování soudů bylo více v souladu se zájmy a názory běžných občanů, a také zvýšit transparentnost soudnictví. Toliko ve zkratce smysl tohoto institutu.
Zajímavé je, že věk přísedícího není shora omezen, na rozdíl od soudce, kterému je funkce automaticky ukončena, když dosáhne věku 70 let. Tomu pak odpovídá, že podle statistik jsou laičtí přísedící z větší části důchodci (přes 60 %).
Z mé praxe jsou laičtí přísedící pouze jakési kulisy soudního řízení. Nikdy jsem nezažil, že by jeden z nich hlasoval jinak než soudce, nebo že by se dokonce stalo, že by soudce přehlasovali. Docela by mě zajímalo, zda se to po roce 1989 vůbec někdy stalo.
Soudy si dlouhodobě stěžují, že laických přísedících je nedostatek, a proto se některá soudní řízení kvůli tomu prodlužují, což považuji za nešťastné, protože délka soudního řízení je to, co českou justici, aspoň z mého pohledu, trápí nejvíce. Jako příklad lze uvést jednoduché trestní řízení ve věci, kde je minimum svědků a důkazů, a přesto takové řízení zpravidla trvá jeden rok, než se dostanete k rozhodnutí soudu prvního stupně. U složitějších případů doba řízení rapidně narůstá, a není výjimkou, že se obviněný dostane k soudu až po pěti letech od zahájení trestního stíhání.
S ohledem na výše uvedené jsem velmi uvítal navrhovanou novelu zákona o soudnictví, na jejímž základě mělo dojít k výraznému omezení účasti laických přísedících na soudních řízeních, což mělo přispět ke zrychlení soudního řízení a ke snížení byrokracie. Tato novela prošla jak poslaneckou sněmovnou, tak senátem, avšak k mému překvapení se zasekla až u prezidenta, který ji vetoval. Jako argument uvedl:
"Stálo by za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví, jako jednom z pilířů demokracie, měla předcházet podrobná politická debata, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice."
Necháme se tedy překvapit, zda bude prezident přehlasován parlamentem, nebo zda dojde k nějaké politické debatě, která povede k přehodnocení omezení laických přísedících. Já bych si přál, aby byla přijata opatření vedoucí ke zrychlení soudního řízení.
V životě je běžné, že někomu půjčíme určitý finanční obnos bez písemně uzavřené smlouvy a následně se objeví problémy, když se dlužník zdráhá dluh vrátit. Občanský zákoník označuje věřitele jako zapůjčitele a dlužníka jako vydlužitele, ale zůstanu pro účely tohoto textu u označení věřitel a dlužník. Mezi stranami je typicky spor o tom, kdy byla...
V posledních letech probíhalo medii mnoho zpráv týkajících se nevole mnoha uživatelů bytů v bytových domech proti vlastníkům, kteří svůj byt pronajímali krátkodobě prostřednictvím webových portálů, typicky např. AIRBNB, BOOKING apod. Některá společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ") schválila do znění svých stanov zákaz krátkodobého...
Nový občanský zákoník, který je účinný již od 1. ledna 2014, upravoval za dobu své účinnosti zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky ve svých jednotlivých zněních dvěma zásadně odlišnými způsoby.
Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.
Jeden můj klient se na mě obrátil s poněkud kuriózním dotazem, který spočíval v tom, zda nějaký právní předpis upravuje názvy ulic. Důvodem byla nespokojenost mého klienta s názvem ulice "Nad hradním vodojemem", která odporuje současným pravidlům českého pravopisu. Po předložce se má psát v názvu ulic vždy velké písmeno. Správně by měla být tato...
Při rozpadu partnerských vztahů, ať již párů manželských či páru nesezdaných, je zpravidla nejtěžší otázkou, jak vyřešit péči o společné potomky. Rodiče mají v podstatě tři možnosti, jak péči o dítě vyřešit, první způsob je svěření do výlučné péče jednoho rodičů, druhým způsob je tzv. střídavá péče a poslední způsob je tzv. společná péče. Poslední...
Dostal se ke mně na konci minulého roku zajímavý případ, klient si koupil dvě bytové jednotky, které se nacházejí v jednom patře bytového domu. Obě tyto jednotky zrekonstruoval a stavebně propojil. Stačilo k tomu pouze probourat zeď a spojení bytů bylo hotovo. Nicméně klienta zajímalo, jak tuto změnu zapsat do katastru nemovitostí.
Na trhu se pravidelně objevují k prodeji byty, které jsou však v katastru nemovitostí zapsány jako "ateliér". Někteří zájemci úplně přesně netuší, v čem přesně označení "ateliér" spočívá. Ateliérem je označován nebytový prostor, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k jiným účelům než obytným. Pojem "ateliér" evokuje u běžného čtenáře...
Právo nezbytné cesty je důležitý právní princip, který umožňuje vlastníkovi nemovité věci, která není spojena s veřejnou cestou, žádat vlastníka sousední nemovitosti o povolení využít část jeho pozemku pro napojení se na veřejnou cestu. Typicky se tak děje zřízením služebnosti (věcného břemene) za přiměřenou náhradu.
