Lze podnikat, když jsem zároveň zaměstnancem?
Podle údajů Českého statického úřadu bylo v roce 2023 v České republice přibližně pět milionů lidí v pracovním poměru, je tedy více než pravděpodobné, že mnoho z nich vedle pracovního poměru rovněž podniká.
Pro zaměstnavatele je to zpravidla nevítaná skutečnost, když zaměstnance vedle pracovního poměru zároveň podniká. Důvodem může být např. to, že podnikání může zaměstnance vyčerpávat, nebo, že zaměstnanec může poskytovat služby/zboží pro zákazníky zaměstnavatele. Jak je to z pohledu právních předpisů?
Jedním ze základních právních předpisů je Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb.), která ve svém ustanovení čl. 26 odst. 1 stanoví, že každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Odstavec druhý tohoto článku stanoví, že podmínky a omezení mohou být stanoveny pouze zákonem.
Přesně tak, jak předvídá Listina základních práv a svobod, došlo v ustanovení § 304 zákoníku práce k omezení tohoto práva tak, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Samozřejmě zaměstnanec musí vykonávat výdělečnou činnost tak, aby nebyl negativně ovlivněn výkon práce v zaměstnání.
Toto omezení platí nejen pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy, ale i pro zaměstnance na dohodě o pracovní činnosti a dohodě o provedení práce.
Zákon hovoří o shodě s předmětem činnosti zaměstnavatele, ale jaká činnost je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele? Předmět činnosti lze zjistit především z obchodního rejstříku nebo živnostenského rejstříku. Pro posouzení, zda je výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, je tak třeba zkoumat, zda jde o činnost, která může vést k možnosti zneužití nabytých informací či ke konkurenčnímu střetu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance. Shoda v předmětu činnosti se posuzuje ve vztahu k zaměstnavateli, a ne k druhu práce konkrétního zaměstnance. Shoda konečně nemusí pokrývat celý předmět činnosti, ale stačí shoda i v některé dílčí činnosti zaměstnavatele.
Pokud je tedy shoda činnosti zaměstnavatele a výdělečné činnosti zaměstnanci, potřebuje zaměstnanec před zahájením výdělečné činnosti písemný souhlas zaměstnavatele. Zákon výslovně klade podmínku, aby byl souhlas zaměstnavatele písemný. Pokud takový souhlas zaměstnanec nemá, může být sankciován od upozornění na možnost výpovědi přes výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce až po okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Dalším nárokem zaměstnavatele v takovém případě je i možnost požadovat náhradu škody, která byla zaměstnavateli způsobena.
Řešíte podobnou situace a nevíte si rady? Neváhejte mě kontaktovat.