Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.
O tom, jak má být společná věc spoluvlastníky užívána, může být rozhodnuto na základě dohody, rozhodnutí většinového spoluvlastníka nebo na základě rozhodnutí soudu. Může se stát, že některý ze spoluvlastníků bude z užívání společné věci vyloučen, a to buď zcela, nebo bude oprávněn užívat společnou věc v menším rozsahu než by odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu. V takovém případě by ale nedocházelo k užívání věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez spravedlivého důvodu, jelikož o užívání věci bylo řádně rozhodnuto. Nicméně pokud nemůže spoluvlastník z těchto důvodů užívat společnou věc v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnického podílu, náleží mu za to odpovídající náhrada. Ústavní soud ohledně této náhradě konstatoval, že nárok na ni je možné odvodit z ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Pro určení výše náhrady je rozhodující újma, která vzniká vyloučenému spoluvlastníkovi.
Obdobný nárok má spoluvlastník, který je z užívání vyloučen bez řádného rozhodnutí, tj. ostatní spoluvlastníci užívají společnou věc nad rámec svých spoluvlastnických podílů bez řádného důvodu, čímž se bezdůvodně obohacují na úkor dotčeného spoluvlastníka.
V těchto případech je nutné brát ohled na plynutí času, když oba nároky (nárok na náhradu a nárok na vydání bezdůvodného obohacení) se promlčují ve lhůtě tří let. Oba nároky lze tak uplatnit maximálně tři roky zpětně.
Nakonec je vhodné uvést, že pokud spoluvlastník společnou věc neužívá z důvodů, které leží na jeho straně, nemá nárok na náhradu ani na vydání bezdůvodného obohacení.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
Moji klienti, mladý pár hledající své první společné bydlení, si letos pořídili útulný byt v panelákovém domě z 80. let. Na první pohled se zdálo, že se jedná o skvělý obchod – prostorný interiér, rozumná lokalita a cena, která byla o něco nižší, než by člověk v dané oblasti čekal. Jenže za touto výhodnou nabídkou se skrývalo jedno velké "ale"...
Prohlášení vlastníka rozestavěné budovy
Nedávno mě navštívil klient s dotazem, jak správně zapsat zpřesněnou hranici mezi jeho a sousedovým pozemkem do katastru nemovitostí. Již měl vyhotovený geometrický plán, který přesně vymezoval průběh hranice, a zajímalo ho, jaké kroky musí podniknout, aby byl nový stav zapsán do katastru.
Mnozí lidé vůbec netuší, že existuje rozdíl mezi nájmem a podnájmem. Často můžete slyšet v běžné řeči, že má někdo problém s podnájemníkem a když se zeptáte na podrobnosti, zjistíte, že se ve skutečnosti jedná o nájemce. Podnájem bytu se v posledních letech stal mnohem častějším, než býval v minulosti.
Ve své advokátní praxi jsem se opakovaně setkal s případy, kdy pronajímatelé nedodrželi povinnost řádně vyúčtovat náklady spojené s užíváním bytu. Velká část pronajímatelů není schopna vyúčtování zpracovat v souladu se zákonem, což vede k tomu, že se nájemci domáhají zaplacení pokuty. Tyto spory mohou být komplikované a finančně nákladné, přičemž...
Jeden z klientů, který pronajímá svých několik bytů nájemníkům, se mě ptal, jestli vím něco o připravované změně občanského soudního řádu týkající se zavedení tzv. rozkazu k vyklizení bytu, který by měl údajně urychlit vyklizení bytu.
Prodej nemovitosti často přináší otázky spojené nejen s technickým stavem bytu, ale i s okolními podmínkami, jako je hluk ze sousedních bytů. Pokud víte o problému, například o hlučné podlaze souseda nad Vámi, nabízí se otázka: Máte na to upozornit kupujícího? A jedná se o skrytou vadu?
Řeším nyní případ, kdy klient vlastní pozemek, na kterém je umístěná pozemní komunikace a chodník, které jsou ve vlastnictví města Beroun. Klient chce pozemek prodat obci. V této souvislosti jsem ho upozornil, že má nárok na vydání bezdůvodného obohacení, resp. nárok na to, aby mu město platilo v podstatě obdobu nájemného. Město Beroun mu...