Nadužívání nad rámec spoluvlastnického podílu

Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.

O tom, jak má být společná věc spoluvlastníky užívána, může být rozhodnuto na základě dohody, rozhodnutí většinového spoluvlastníka nebo na základě rozhodnutí soudu. Může se stát, že některý ze spoluvlastníků bude z užívání společné věci vyloučen, a to buď zcela, nebo bude oprávněn užívat společnou věc v menším rozsahu než by odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu. V takovém případě by ale nedocházelo k užívání věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez spravedlivého důvodu, jelikož o užívání věci bylo řádně rozhodnuto. Nicméně pokud nemůže spoluvlastník z těchto důvodů užívat společnou věc v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnického podílu, náleží mu za to odpovídající náhrada. Ústavní soud ohledně této náhradě konstatoval, že nárok na ni je možné odvodit z ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Pro určení výše náhrady je rozhodující újma, která vzniká vyloučenému spoluvlastníkovi.

Obdobný nárok má spoluvlastník, který je z užívání vyloučen bez řádného rozhodnutí, tj. ostatní spoluvlastníci užívají společnou věc nad rámec svých spoluvlastnických podílů bez řádného důvodu, čímž se bezdůvodně obohacují na úkor dotčeného spoluvlastníka.

V těchto případech je nutné brát ohled na plynutí času, když oba nároky (nárok na náhradu a nárok na vydání bezdůvodného obohacení) se promlčují ve lhůtě tří let. Oba nároky lze tak uplatnit maximálně tři roky zpětně.

Nakonec je vhodné uvést, že pokud spoluvlastník společnou věc neužívá z důvodů, které leží na jeho straně, nemá nárok na náhradu ani na vydání bezdůvodného obohacení.

Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.