Řeším nyní případ, kdy klient vlastní pozemek,
na kterém je umístěná pozemní komunikace a chodník, které jsou ve vlastnictví města
Beroun. Klient chce pozemek prodat obci. V této souvislosti jsem ho
upozornil, že má nárok na vydání bezdůvodného obohacení, resp. nárok na to, aby
mu město platilo v podstatě obdobu nájemného. Město Beroun mu samozřejmě
nic neplatí a dělá mrtvého brouka.
Obdobným případem se zabýval Ústavní soud ČR
v nálezu ze dne 18. ledna 2022, sp. zn. III. ÚS 2049/21. Jednalo se o situaci,
kdy se stěžovatelka domáhala po městu Kutná Hora vydání bezdůvodného obohacení
za bezesmluvní užívání pozemků majících povahu veřejných prostranství (pozemní
komunikace, související plochy a veřejná zeleň) v jejím vlastnictví. Nárok
stěžovatelky byl opakovaně odmítán s odůvodněním, že nárok stěžovatelky je
v rozporu s dobrými mravy, a proto nelze z tohoto důvodu vlastníkovi
přiznat – jinak oprávněný – nárok na vydání obohacení se za užívání jeho
nemovitostí.
Věc se tak dostala až k Ústavnímu soudu ČR,
který již opakovaně rozhodl, že dochází-li k omezení ústavně zaručeného
vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako
veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li
poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného
obohacení. V případě umístění stavby na cizím pozemku bez řádného titulu
vzniká na úkor vlastníka pozemku bezdůvodné obohacení vlastníku dotčené stavby,
a to již ze samotného titulu vlastnického práva a bez ohledu na to, jakým
způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje. Toto platí i tam, kde je na
pozemku zřízena pozemní komunikace, představuje-li tato samostatnou věc, a to i
v rozsahu nezastavěné, ale k provozu komunikace nezbytné plochy. Skutečnost, že
komunikace ze zákona podléhá bezplatnému obecnému užívání, nevylučuje vznik
bezdůvodného obohacení na straně vlastníka komunikace.
Ústavní soud dále konstatoval, že námitku
dobrých mravů paradoxně vznesl ten (město Kutná Hora), kdo dlouhodobě užíval
pozemky bez náhrady a fakticky tak těžil z existujícího protiprávního stavu a
ze své faktické převahy. Jak vyplynulo ze soudního spisu město Kutná Hora za
užívání pozemků ničeho nezaplatilo.
Nabízí se proto otázka, zda naopak právě město
Kutná Hora nezneužilo výhody, že pozemky mající povahu veřejného prostranství
dlouhodobě užívá, a tím jejich hodnotu snižuje, jelikož z povahy věci je
zřejmé, že pro každého vlastníka je v těchto případech obtížné docílit vynětí
pozemků z režimu veřejného prostranství, resp. domáhat se po vedlejším
účastníkovi náhrady za jejich užívání.
S ohledem na výše uvedené jsem klienta
informoval o příslušném nálezu Ústavního soudu ČR, který by mohl posílit jeho
postavení ve sporu s městem. Na základě klientova pokynu jsem proto město
Beroun oslovil s nabídkou na odkup pozemku a zároveň s požadavkem na
vydání bezdůvodného obohacení vzniklého dlouhodobým užíváním pozemku. Dopis s
těmito požadavky byl odeslán včera, a nyní čekáme na vyjádření města. Pokud
město nepřistoupí na řešení, budeme se domáhat ochrany klientových práv soudní
cestou.