Jeden můj klient se na mě obrátil
s poněkud kuriózním dotazem, který spočíval v tom, zda nějaký právní
předpis upravuje názvy ulic. Důvodem byla nespokojenost mého klienta
s názvem ulice "Nad hradním vodojemem", která odporuje současným pravidlům
českého pravopisu. Po předložce se má psát v názvu ulic vždy velké
písmeno. Správně by měla být tato ulice psána "Nad Hradním vodojemem".
Provedl jsem tedy právní rešerši a zjistil jsem, že názvy ulic v Praze se řídí ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, cit.:
"O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života."
Na základě ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, rozhoduje o názvu ulic Rada hlavního města Prahy.
Podle vyjádření Ústavu pro jazyk český jsou pravidla českého pravopisu závazná pouze pro školní jazykovou výuku. Pro ostatní uživatele češtiny mají jen formu doporučení.
Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že rozhodující nejsou pravidla českého pravopisu, ale rozhodnutí samosprávy.
Rada hlavního města Prahy konstatovala, že změna všech předchozích rozhodnutí o názvu ulic náměstí, parků a jiných veřejných prostranství, je nereálná, neekonomická a ve směru k veřejnosti nepřínosná. V této souvislosti zdůraznila, že názvy veřejných prostranství jsou na uličních tabulích trvale uváděny velkými tiskacími písmeny, totéž platí i pro adresy v dokladech totožnosti.
Pro ty, kteří si nejsou jistí, jak se píší správně názvy ulic lze doporučit nahlédnutí do Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), který je veřejným seznamem obsahujícím mj. i údaje o adresních místech. Tento registr vede Český úřad zeměměřický a katastrální a lze do něj nahlédnout on-line na adrese:
https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/overeniadresy?atfill=
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
Podle ustanovení § 1636 občanského zákoníku může ve druhé třídě dědiců dědit i osoba, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Důležitou podmínkou je, že nesmí dědit zůstavitelovi potomci. Ve druhé třídě dědiců dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po...
Mezi zaměstnanci se často setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Setkal jsem se již několikrát s tím, že pronajímatel vezme měsíční předpis záloh, který mu vystavilo SVJ a přiloží ho k nájemní smlouvě s tím, že ho má platit nájemce v rámci poskytovaných služeb. Představa pronajímatele je taková, že tyto poplatky přenese v plné výši na nájemce. Takový postup je však v rozporu se zákonem.
Mnoho rodičů napadne darovat svému nezletilému dítěti nemovitost, např. byt, a to za účelem, aby nebylo nutné řešit případné dědické řízení, s jehož vedením jsou spojeny nepochybně větší náklady než s klasickým darováním.