Podle údajů Českého statického úřadu bylo v roce 2023 v České republice přibližně pět milionů lidí v pracovním poměru, je tedy více než pravděpodobné, že mnoho z nich vedle pracovního poměru rovněž podniká.
Odpovědnost za skryté vady při prodeji nemovitosti: Co by měl vědět prodávající i kupující

Při prodeji nemovitosti odpovídá prodávající kupujícímu za vady. Pojem "vada nemovitosti" lze specifikovat z hlediska práva jako odchylku od stavu, který byl sjednán ve smlouvě, nebo který by kupující mohl rozumně očekávat na základě okolností prodeje. Vady nemovitosti mohou být skryté nebo zjevné a mohou zahrnovat jak fyzické, tak právní nedostatky.
Zjevné vady jsou ty, které kupující s vynaložením obvyklé pozornosti mohl odhalit při běžné prohlídce nemovitosti. Zjevné vady lze zjistit například pouhým pohledem nebo běžnými zkouškami (např. rozsvícení světel, kontrola topení apod.).
Skryté vady jsou naopak takové, které kupující nemohl zjistit běžnou prohlídkou nebo standardními zkouškami. Může se jednat například o špatně provedené izolace proti vlhkosti, vadné základy nebo problémy s inženýrskými sítěmi. Tyto vady často vyjdou najevo až během užívání nemovitosti. Důležité však je, že takové vady musí existovat již v době uzavření kupní smlouvy nebo v době předání nemovitosti.
Mnozí si neuvědomují, že prodávající odpovídá za skryté vady nemovitosti i v případě, že jde o starší nemovitost. Klíčovým ustanovením je § 2129 odst. 2 občanského zákoníku, který zní:
"Neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět."
Toto ustanovení se týká skrytých vad staveb, za které prodávající odpovídá kupujícímu po dobu pěti let. Tato lhůta je poměrně dlouhá v porovnání s jinými záručními lhůtami v českém právním řádu, například zákonná záruka na zboží je pouze dvouletá. Prodávající by tedy měl informovat kupujícího o všech známých skrytých vadách, a pokud tak učiní, za tyto vady neodpovídá. V praxi se však často stává, že prodávající o skrytých vadách sám neví.
Prodávající samozřejmě neodpovídá za vady způsobené běžným opotřebením nebo za vady, které jsou projevem stáří nemovitosti a které kupující mohl očekávat na základě okolností. Běžné opotřebení nemovitosti není vadou, za kterou prodávající odpovídá, ale v praxi bývá někdy obtížné rozlišit, kdy se jedná o vadu, za kterou prodávající odpovídá, a kdy již ne. Je proto důležité posuzovat každý případ individuálně, přičemž jiné posouzení bude u stavby staré sto let a jiné u stavby staré pět let.
Pokud chce mít prodávající jistotu a souhlasí s tím kupující, lze odpovědnost za skryté vady stavby ve smlouvě vyloučit. Jako kompenzaci za omezení této odpovědnosti může prodávající nabídnout například snížení kupní ceny.
Chcete upravit kupní smlouvu tak, abyste neručili kupujícímu za skryté vady? Nebo jste kupující a nejste si jisti, zda prodávající tuto odpovědnost ve smlouvě nevyloučil? Neváhejte mě kontaktovat.
Výmaz věcného břemene doživotního užívání
Dostala se mi do rukou zajímavá kauza týkající se výmazu věcného břemene doživotního užívání z důvodu úmrtí oprávněné osoby. Jednalo se o situaci, kdy klient se stal vlastníkem nemovitosti, na kterou bylo v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno doživotního užívání dotčené nemovitosti. Obecně se jedná v celku o jednoduchý úkon, stačí vyplnit...
Veřejná účelová komunikace?
Veřejná účelová pozemní komunikace je zvláštní druhem pozemní komunikace, s jejím užíváním se v praxi často vyskytují problémy.
Co to je prohlášení vlastníka budovy?
Prohlášení vlastníka budovy je listina, kterou vlastník budovy vymezuje v budově bytové a nebytové jednotky, jejich příslušenství a součásti, jakož i společné části a s nimi spojená práva a povinnosti související s jejich užíváním. Toto prohlášení je podstatné pro stanovení práv a povinností jednotlivých vlastníků či uživatelů v rámci dané budovy....
Podle ustanovení § 1636 občanského zákoníku může ve druhé třídě dědiců dědit i osoba, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Důležitou podmínkou je, že nesmí dědit zůstavitelovi potomci. Ve druhé třídě dědiců dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po...
Čerpání dovolené
Mezi zaměstnanci se často setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Jaké poplatky platí nájemce?
Setkal jsem se již několikrát s tím, že pronajímatel vezme měsíční předpis záloh, který mu vystavilo SVJ a přiloží ho k nájemní smlouvě s tím, že ho má platit nájemce v rámci poskytovaných služeb. Představa pronajímatele je taková, že tyto poplatky přenese v plné výši na nájemce. Takový postup je však v rozporu se zákonem.
Darování nemovitosti nezletilému dítěti
Mnoho rodičů napadne darovat svému nezletilému dítěti nemovitost, např. byt, a to za účelem, aby nebylo nutné řešit případné dědické řízení, s jehož vedením jsou spojeny nepochybně větší náklady než s klasickým darováním.
Půjčka a uznání dluhu
V životě je běžné, že někomu půjčíme určitý finanční obnos bez písemně uzavřené smlouvy a následně se objeví problémy, když se dlužník zdráhá dluh vrátit. Občanský zákoník označuje věřitele jako zapůjčitele a dlužníka jako vydlužitele, ale zůstanu pro účely tohoto textu u označení věřitel a dlužník. Mezi stranami je typicky spor o tom, kdy byla...
V posledních letech probíhalo medii mnoho zpráv týkajících se nevole mnoha uživatelů bytů v bytových domech proti vlastníkům, kteří svůj byt pronajímali krátkodobě prostřednictvím webových portálů, typicky např. AIRBNB, BOOKING apod. Některá společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ") schválila do znění svých stanov zákaz krátkodobého...
Předkupní právo mezi spoluvlastníky
Nový občanský zákoník, který je účinný již od 1. ledna 2014, upravoval za dobu své účinnosti zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky ve svých jednotlivých zněních dvěma zásadně odlišnými způsoby.
Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.