Nedávno mě požádala klientka o konzultaci výsledku dědického řízení, které bylo ukončeno před několika měsíci. Klientka se v rámci dědického řízení nenechala právně zastoupit, protože se domnívala, že to je zbytečné. Předmětem dědického řízení byla zejména nemovitost v hodnotě čtyř milionů korun českých a dluh ve výši dvou milionů korun českých. Notář, který řešil předmětné dědictví, klientku poučil o možnosti dědictví odmítnout. Klientka se rozhodla dědictví přijmout, protože usoudila, že hodnota dědictví je i přes výše zmíněný dluh kladná.
Po skončení dědictví obdržela klientka dopis od soudního exekutora s oznámením, že přijetím dědictví se stala účastníkem exekučního řízení. Součástí tohoto dopisu bylo rovněž vyčíslení aktuální dlužné částky. K překvapení klientky činil dluh téměř čtyři miliony korun českých. Jak je to možné? Kromě samotného dluhu je nutné přičíst zákonné úroky z prodlení a náklady exekučního řízení, tj. zejména odměna exekutora a náhrada za vynaložené náklady.
Zákonné úroky z prodlení lze požadovat na dlužníkovi v případě, že se ocitne v prodlení s úhradou dluhu. Nárok na zákonné úroky vyplývá přímo ze zákona, není tedy potřeba se na nich dohodnout. Výše zákonných úroků z prodlení činí v tomto roce 14,75 % z dlužné částky ročně. Odměna exekutora činí 15 % z vymožené částky, a to až do částky 3 000 000 Kč, což je velmi silná motivace pro exekutora, aby dražbu provedl.
V rámci předmětného dědického řízení nebyla klientka s největší pravděpodobností poučena tak, aby správně porozuměla výši dluhu. Nyní čelí exekučnímu řízení, ve kterém je nařízena dražba nemovitosti, kterou zdědila. Klientka bohužel nemá finance na uhrazení dluhu. Pokoušíme se s věřitelem dohodnout na odpuštění úroků a sjednání splátkového kalendáře, ale věřitel nemá velkou motivaci se dohodnout, protože výtěžkem z dražby nemovitosti bude jeho nárok v plné výši uspokojen. Ještě lze uvažovat o podání insolvenčního návrhu, který by klientce získal více času na získání finančních prostředků na úhradu dlužné částky.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v rámci dědického řízení je lepší využít právního zastoupení, čímž lze předejít nepříjemným překvapením.
Řešíte podobný problém a nevíte si rady? Neváhejte mě kontaktovat.
Právo nezbytné cesty je důležitý právní princip, který umožňuje vlastníkovi nemovité věci, která není spojena s veřejnou cestou, žádat vlastníka sousední nemovitosti o povolení využít část jeho pozemku pro napojení se na veřejnou cestu. Typicky se tak děje zřízením služebnosti (věcného břemene) za přiměřenou náhradu.
Zde můžete upravit své preference ohledně cookies. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.