V životě je běžné, že někomu půjčíme určitý finanční obnos bez písemně uzavřené smlouvy a následně se objeví problémy, když se dlužník zdráhá dluh vrátit. Občanský zákoník označuje věřitele jako zapůjčitele a dlužníka jako vydlužitele, ale zůstanu pro účely tohoto textu u označení věřitel a dlužník. Mezi stranami je typicky spor o tom, kdy byla půjčka splatná, případně v jaké výši byla poskytnutá. Již jen z těchto důvodů lze doporučit poskytovat půjčky primárně pouze převodem na účet, kde k platbě můžete napsat zprávu příjemci s údajem o splatnosti.
Obecná promlčecí lhůta činí tři roky a po jejím uplynutí se nelze domáhat vrácení dluhu soudní cestou. U takové ústně uzavřené smlouvy může být problém dokázat u soudu, jaké podmínky si smluvní strany sjednaly, zejména splatnost a výše takové půjčky. Splatnost je důležitá právě z pohledu plynutí promlčecí doby, když promlčení počne běžet dnem následujícím po dni splatnosti.
Řešením může být uznání dluhu, což je jednostranné písemné prohlášení dlužníka o tom, že svůj dluh co do důvodu a výše uznává. V praxi se často používá dohoda o uznání dluhu, ve které se kromě uznání dluhu sjedná i způsob jeho zaplacení.
Pro věřitele přináší uznání dluhu několik výhod, předně má písemný doklad prokazující existenci dluhu. Další výhodou je to, že uznáním dluhu ze strany dlužníka začíná běžet nová promlčecí doba, tentokrát však již desetiletá. Pokud by dlužník v uznání dluhu specifikoval i dobu, v níž svůj dluh splní, začne promlčecí lhůta v délce deseti let běžet až od posledního dne takto určené doby. To už dává věřiteli větší jistotu, aby by se dluh nepromlčel.
V případném soudním sporu přináší uznání dluhu věřiteli další obrovskou výhodu, a to je obrácené důkazní břemeno, tj. není to věřitel, kdo je povinen prokazovat existenci dluhu, ale naopak dlužník je povinen prokázat, že dluh neexistuje (např. z důvodu, že ho již zaplatil apod.).
S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že uznání dluhu je přínosem především pro věřitele, ale na druhou stranu může poskytnout dlužníkovi čas pro obstarání financí a ve výsledku může tedy ušetřit finanční prostředky i dlužníkovi, neboť věřitel nemusí zahajovat soudní řízení z obavy o uplynutí promlčecí doby. Samotné uznání dluhu je poměrně striktně formalizované, proto při jeho sepisu využijte vždy služby odborníka, ať již je to advokát, notář nebo exekutor.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
Jeden můj klient se na mě obrátil s poněkud kuriózním dotazem, který spočíval v tom, zda nějaký právní předpis upravuje názvy ulic. Důvodem byla nespokojenost mého klienta s názvem ulice "Nad hradním vodojemem", která odporuje současným pravidlům českého pravopisu. Po předložce se má psát v názvu ulic vždy velké písmeno. Správně by měla být tato...
Při rozpadu partnerských vztahů, ať již párů manželských či páru nesezdaných, je zpravidla nejtěžší otázkou, jak vyřešit péči o společné potomky. Rodiče mají v podstatě tři možnosti, jak péči o dítě vyřešit, první způsob je svěření do výlučné péče jednoho rodičů, druhým způsob je tzv. střídavá péče a poslední způsob je tzv. společná péče. Poslední...
Dostal se ke mně na konci minulého roku zajímavý případ, klient si koupil dvě bytové jednotky, které se nacházejí v jednom patře bytového domu. Obě tyto jednotky zrekonstruoval a stavebně propojil. Stačilo k tomu pouze probourat zeď a spojení bytů bylo hotovo. Nicméně klienta zajímalo, jak tuto změnu zapsat do katastru nemovitostí.
Na trhu se pravidelně objevují k prodeji byty, které jsou však v katastru nemovitostí zapsány jako "ateliér". Někteří zájemci úplně přesně netuší, v čem přesně označení "ateliér" spočívá. Ateliérem je označován nebytový prostor, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k jiným účelům než obytným. Pojem "ateliér" evokuje u běžného čtenáře...
Právo nezbytné cesty je důležitý právní princip, který umožňuje vlastníkovi nemovité věci, která není spojena s veřejnou cestou, žádat vlastníka sousední nemovitosti o povolení využít část jeho pozemku pro napojení se na veřejnou cestu. Typicky se tak děje zřízením služebnosti (věcného břemene) za přiměřenou náhradu.
