Oslovil mě jeden klient s prosbou o řešení věci spočívající v tom, že klient byl členem výboru společenství vlastníků jednotek (SVJ) v domě, kde vlastnil byt, nicméně byt prodal, ale nedávno zjistil, že je v obchodním rejstříku stále evidován jako člen výboru, ačkoliv jako člen výboru byl zapsán již v roce 2012.
Prostudováním stanov předmětného SVJ jsem zjistil, že funkční období člena výboru je pět let a že členem výboru může být pouze vlastník jednotky. Proto jsme kontaktovali předmětné SVJ, aby situaci napravili a aktualizovali zápis v obchodním rejstříku. Zjistili jsme, že žádný člen výboru nebyl aktivní - místopředseda se odstěhoval a předseda nedávno zemřel. SVJ tak nemělo nikoho, kdo by za něj mohl formálně jednat. Očividně tak činnost SVJ neprobíhala v souladu se zákonem, ale to není v České republice úplně výjimka.
V ustanovení § 9 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů (zrušen ke dni 1. ledna 2014) je stanoveno toto cit.:
"Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní funkci orgánů společenství vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.".
Podle tohoto ustanovení funkce statutárního orgánu se ujmou členové společenství, kteří splňují podmínku stanovenou § 9 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů. Tuto funkci začne vykonávat vlastník, který má 50% a větší podíl na společných částech domu, nebo vlastníci, kteří byli členy společenství ke dni jeho vzniku. Obdobnou úpravu má i občanský zákoník v ustanovení § 1207 odst. 1.
Ve stanovách tohoto SVJ bylo ujednání ustanovení cit.:
"Výbor svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Výbor svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to ve lhůtě do třiceti dnů od doručení podnětu, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami. Je-li zasedání svoláno z podnětu vlastníků jednotek, může být pořad zasedání změněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal."
Podle tohoto ujednání mohou vlastníci s více než čtvrtinou hlasů, nejméně však dva z nich, svolat shromáždění SVJ s programem volby nového výboru. Hlasy se odvíjí od velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech budovy.
Svolali jsme tedy tímto postupem schůzi SVJ, na které bylo mimo jiné konstatováno i to, že funkční období mého klienta jako člena výboru skončilo okamžikem, kdy pozbyl vlastnické právo k jednotce. Na schůzi shromáždění SVJ se členové dohodli na volbě nového výboru.
Následně bylo ještě potřeba nový výbor zapsat do obchodního rejstříku s čím jsem byl předmětnému SVJ rovněž nápomocen. Kromě samotného návrhu bylo třeba připravit zejména zápis ze schůze shromáždění, zápis ze schůze výboru, kde byl zvolen předseda výboru, a čestná prohlášení jednotlivých členů výboru. Rejstříkový soud našemu návrhu na zápis změn v plném rozsahu vyhověl, tj. kromě zápisu nového výboru, byl z obchodního rejstříku jako člen výboru konečně vymazán i můj klient. Celá tato peripetie trvala nakonec zhruba tři měsíce, přičemž na rozhodnutí soudu jsme čekali více jak dva měsíce. Věc však skončila ke spokojenosti všech, což je vždy dobrý signál a hlavně příjemná satisfakce pro mě.
Řešíte podobnou situaci a nevíte si rady? Neváhejte mě kontaktovat.
Právo nezbytné cesty je důležitý právní princip, který umožňuje vlastníkovi nemovité věci, která není spojena s veřejnou cestou, žádat vlastníka sousední nemovitosti o povolení využít část jeho pozemku pro napojení se na veřejnou cestu. Typicky se tak děje zřízením služebnosti (věcného břemene) za přiměřenou náhradu.
