Minulý týden se ke mně dostali dva klienti, kteří měli společného to, že
jim právní služby poskytovala osoba bez právního vzdělání. První klient řešil
soudní řízení, ve kterém byl v pozici žalovaného, a žalobce se na něm
domáhal zaplacení částky v řádu statisíců. Klientovi byl jako první úkon
ve věci doručen platební rozkaz, proti kterému podal ve spolupráci s osobou
poskytující právní služby odpor a tato osoba mu přislíbila, že bude kontaktovat
žalobce a pokusí se dohodnout splátkový kalendář s možností odpuštění
úroků z prodlení. Čas plynul a nejednou přišel od soudu rozsudek pro
uznání, a to z důvodu, že klient odpor ve stanovené lhůtě neodůvodnil a
jak se ukázalo osoba poskytující mu právní služby pro uzavření dohody nic neučinila,
a to i přesto, že si nechala zaplatit odměnu, za kterou by se nemusel stydět
ani advokát působící v Praze. V této nepřiznivé situaci po mně klient
chce, aby dojednal s žalobcem dohodu.
Druhý klient je společenství vlastníků jednotek, které realizovalo opravu
fasády na domě na základě smlouvy, kterou si nechali připravit opět od osoby
bez právního vzdělání, která se oháněla tím, že takové věci řeší téměř každý
den. Po prostudování smlouvy se ukázalo, že ve smlouvě o dílo nebyl správně vymezen
předmět díla, byla sjednána nepřiměřená záloha a nebyla sjednána žádná smluvní
záruka. I v tomto případě zaplatil odměnu ve stejné výši jako by zaplatil
advokátovi. Nyní chce tento druhý klient po mně, aby vyjednal slevu z ceny
díla, ale zhotovitel tvrdí, že klient chce slevu za něco, co vůbec nebylo
předmětem smlouvy o dílo. Uzavřít dohodu nebude tedy úplně jednoduché.
Oba tyto případy tak spojuje poskytování
právních služeb ze strany osob, které k tomu nemají potřebné vzdělání ani
oprávnění. Jedná se o tzv. vinklaření. Vinklaření je termín, který se v
českém právním prostředí používá pro nelegální či neoprávněné poskytování
právních služeb osobami, které k tomu nejsou oprávněné. Jedná se o aktivity,
které by měly vykonávat pouze advokáti nebo jiné osoby, které splňují podmínky
stanovené zákonem (např. notáři, soudní exekutoři). V praxi to znamená, že
někdo bez příslušné kvalifikace a bez zápisu v advokátní komoře poskytuje
právní poradenství nebo zastupování klientů.
Podle českého právního řádu je vinklaření
nelegální a postižitelné. Advokátní komora má na starost dohled nad tím, aby
byly právní služby poskytovány pouze kvalifikovanými osobami, a může proti
vinklaření podniknout kroky, včetně podání trestního oznámení.
Důvodem zákazu vinklaření je především ochrana veřejnosti a zajištění
kvality právních služeb, protože nekvalifikovaná osoba může klientovi způsobit
závažné škody, například poskytnutím nesprávné rady nebo zanedbáním důležitých
právních kroků.
Vinklaření může být klasifikováno jako přestupek nebo dokonce trestný
čin podle závažnosti případu a dopadu na poškozené osoby.
S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že pokud hledáte právní
služby, vždy je jistější vyhledat služby advokáta, notáře nebo exekutora, u
kterých máte jistotu, že se jedná o kvalifikované osoby.