Zastřený výkon závislé práce nebo-li švarcsystém

I v dnešní době je stále časté, že lidé pracují na volné noze, jakožto nezávislí podnikatelé, ale ve skutečnosti jsou jejich pracovní podmínky a příjmy závislé na převážně na jednom zdroji. Jedná se tedy o to, že místo toho, aby smluvní strany uzavřeli pracovněprávní vztah, obstarají si živnostenské oprávněn a uzavřou jinou smlouvu (např. smlouvu o dílo, smlouvu o poskytování služeb apod.), která na první pohled vypadá jako spolupráce dvou nezávislých podnikatelů.

Zaměstnavatelé vnímají pracovněprávní vztah jako velmi nákladný, protože aby zaměstnanec dostal čistou měsíční mzdu ve výši 30.000,- Kč, musí zaměstnavatel vynaložit více než 50 000 Kč. Nicméně závislá práce má být podle zákoníku práce vykonávána vždy v pracovním poměru.

Posouzení, zda se jedná o závislou práci, není v praxi úplně jednoznačné. Posuzování se liší v různých odvětvích či oborech. Základními znaky závislé práce, jak je popisuje zákoník práce, jsou:

práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,

práce vykonávaná jménem zaměstnavatele,

práce podle pokynů zaměstnavatele,

práce vykonávaná výlučně osobně zaměstnancem.

S těmito znaky je spojená pravidelná měsíčná výplata ve stejné výši, která není podmíněna výsledkem, pravidelná pracovní doba, povinnost čerpat dovolenou, limitovaná odpovědnost za škodu nebo práce s vybavením, které patří zaměstnavateli.

Pokud jsou tyto znaky naplněny, jedná se o závislou práci, kterou je podle zákona nutné vykonávat pouze v pracovněprávním poměru.

Za stát dodržování této povinnosti hlídá zejména příslušný inspektorát práce, který případě, že odhalí, že se jedná o zastřený výkon závislé práce, může "zaměstnavateli" uložit pokutu až do výše 10.000.000,- Kč (minimum činí 50.000,- Kč) a zaměstnanci až do výše 100.000,- Kč. Kromě inspekce práce může pokuta přijít i ze strany finančního úřadu, který v takovém případě doměří daně z příjmu jako by se jednalo o pracovní poměr a připočte k tomu úroky a penále spolu s uložením pokuty.

Jeden z prvních zaměstnavatelů v České republice, který se rozhodl ušetřit na povinných odvodech zaměstnavatele a na daních, byl pan Miroslav Švarc, který na začátku 90. let provozoval stavební firmu. Všechny své zaměstnance propustil a následně je "zaměstnal" jako samostatné podnikatele. Tento nápad se následně velmi rychle rozšířil, a tak stát již v roce 1992 přikročil k zákazu těchto zastřených pracovních poměrů. Na jeho počest se pro tento typ spolupráce vžil název "švarcsystém". Tento pojem nemá nic společného s prací na černo, jak si mnoho lidí odvozuje z německého slova pro černou "schwarz".

Švarcsystém je tedy zakázaný, avšak i v dnešní době hojně rozšířený, a to jak mezi malými i velkými firmami, jak je patrno zejména z mediálních kauz (např. kurýři WOLTU nebo Rohlíku). Obě smluvní strany by měly pečlivě zvážit, zda smluvní vztah, který uzavírají není právě švarcsystémem, aby se zbytečně nevystavovali riziku sankcí ze strany státu. 

Jste v podobné situaci a nevíte si rady? Neváhejte mě kontaktovat.