Mezi zaměstnanci se často
setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený
argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto
musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Nicméně podle ustanovení § 217 a násl. zákoníku práce rozhoduje o čerpání dovolené zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud si zaměstnanec sám určí čerpání dovolené a zaměstnavateli to pouze oznámí, může se jednat o porušení pracovních povinností zvlášť závažným způsobem ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, pro které je možné se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr s klasickou dvou měsíční výpovědní lhůtou.
Zaměstnanec tedy nemůže pouze oznámit zaměstnavateli, že si zítra bere dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to z důvodu, aby nedošlo k ochromení provozu firmy. Pokud zaměstnanec nedostane souhlas zaměstnavatele k čerpání dovolené a následně se nedostaví na pracoviště, nemůže být jeho absence považována za dovolenou, a proto mu nepřísluší náhrada mzdy. V krajním případě může být nepřítomnost zaměstnanec na pracovišti považována za neomluvenou absenci, pro kterou je možné přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Na druhou stranu je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené zaměstnanci tak, aby byla dovolená vyčerpaná v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
V životě je běžné, že někomu půjčíme určitý finanční obnos bez písemně uzavřené smlouvy a následně se objeví problémy, když se dlužník zdráhá dluh vrátit. Občanský zákoník označuje věřitele jako zapůjčitele a dlužníka jako vydlužitele, ale zůstanu pro účely tohoto textu u označení věřitel a dlužník. Mezi stranami je typicky spor o tom, kdy byla...
V posledních letech probíhalo medii mnoho zpráv týkajících se nevole mnoha uživatelů bytů v bytových domech proti vlastníkům, kteří svůj byt pronajímali krátkodobě prostřednictvím webových portálů, typicky např. AIRBNB, BOOKING apod. Některá společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ") schválila do znění svých stanov zákaz krátkodobého...
Nový občanský zákoník, který je účinný již od 1. ledna 2014, upravoval za dobu své účinnosti zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky ve svých jednotlivých zněních dvěma zásadně odlišnými způsoby.
Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.
Jeden můj klient se na mě obrátil s poněkud kuriózním dotazem, který spočíval v tom, zda nějaký právní předpis upravuje názvy ulic. Důvodem byla nespokojenost mého klienta s názvem ulice "Nad hradním vodojemem", která odporuje současným pravidlům českého pravopisu. Po předložce se má psát v názvu ulic vždy velké písmeno. Správně by měla být tato...
Při rozpadu partnerských vztahů, ať již párů manželských či páru nesezdaných, je zpravidla nejtěžší otázkou, jak vyřešit péči o společné potomky. Rodiče mají v podstatě tři možnosti, jak péči o dítě vyřešit, první způsob je svěření do výlučné péče jednoho rodičů, druhým způsob je tzv. střídavá péče a poslední způsob je tzv. společná péče. Poslední...
Dostal se ke mně na konci minulého roku zajímavý případ, klient si koupil dvě bytové jednotky, které se nacházejí v jednom patře bytového domu. Obě tyto jednotky zrekonstruoval a stavebně propojil. Stačilo k tomu pouze probourat zeď a spojení bytů bylo hotovo. Nicméně klienta zajímalo, jak tuto změnu zapsat do katastru nemovitostí.
Na trhu se pravidelně objevují k prodeji byty, které jsou však v katastru nemovitostí zapsány jako "ateliér". Někteří zájemci úplně přesně netuší, v čem přesně označení "ateliér" spočívá. Ateliérem je označován nebytový prostor, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k jiným účelům než obytným. Pojem "ateliér" evokuje u běžného čtenáře...