Darování nemovitosti nezletilému dítěti

10.04.2024

Mnoho rodičů napadne darovat svému nezletilému dítěti nemovitost, např. byt, a to za účelem, aby nebylo nutné řešit případné dědické řízení, s jehož vedením jsou spojeny nepochybně větší náklady než s klasickým darováním.

K úspěšnému převodu nemovitosti nezletilému dítěti je potřeba brát v úvahu, zda darovaná nemovitost ve společném jmění manželů. Pokud ano, je nutný souhlas druhého z manželů s takovým převodem. Nejdůležitějším krokem je však podání návrhu soudu ve vztahu k uzavírané darovací smlouvě, který nezletilému na ochranu jeho práv ustanoví opatrovníka. Následně proběhne ústní jednání, kde v rámci kterého soud zkoumá, zda na darované nemovitosti neváznou dluhy nebo jiná rizika, za které by jako vlastník nemovitosti nesl odpovědnost nezletilý. K samotnému podání darovací smlouvy na katastr nemovitostí du s tímto právním jednáním a nakonec podání návrhu na zápis do katastru nemovitostí.

Do nabytí zletilosti, nabývané 18. rokem, může nezletilé dítě jednat co do své rozumové a volní vyspělosti. Pětileté dítě nebude v tomto případě schopno posoudit následky spojené s přijetím daru v podobě nemovitosti a bude muset být v tomto právním jednáním zastoupeno. Zákonným zástupcem je zpravidla rodič. Nicméně, podle ustanovení §892 odst. 3 občanského zákoníku nemůže rodič dítě zastoupit, pokud by mohlo dojít ke střetu zájmu mezi ním a rodičem. V tomto případě, kdy na straně dárce stojí rodič a na straně obdarovaného nezletilé dítě, ke střetu zájmu dochází. Dalším krokem tedy bude podat návrh k soudu, který ustanoví opatrovníka, jenž smlouvu za nezletilé dítě uzavře (může to být např. babička).

Po ustanovení opatrovníka může dojít k samotnému uzavření darovací smlouvy, která musí mít podle § 560 občanského zákoníku písemnou podobu. Aby byla smlouva platně uzavřena je potřeba dalšího souhlasu soudu s tímto právním jednáním nezletilého dítěte dle §898 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku.

Jakmile smlouva nabude platnosti je potřeba následně podat návrh na vklad vlastnického práva katastrálnímu úřadu, který nezletilé dítě zapíše jako vlastníka dané nemovitosti. Správci dané nemovitosti budou nadále rodiče jako zákonní zástupci, kteří pro případ správy, mimo běžné záležitosti, budou potřebovat opětovné svolení soudu.

S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že darování nemovitosti nezletilému je časově náročnější úkon, neboť je nezbytné získat souhlas soudu, který přezkoumá, zda darování nemovitosti nezletilému není v rozporu s jeho zájmy. Tento proces tak zabere zhruba tři až šest měsíců v závislosti na vytíženosti příslušného soudu.

Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.

Podle údajů Českého statického úřadu bylo v roce 2023 v České republice přibližně pět milionů lidí v pracovním poměru, je tedy více než pravděpodobné, že mnoho z nich vedle pracovního poměru rovněž podniká.

Dostala se mi do rukou zajímavá kauza týkající se výmazu věcného břemene doživotního užívání z důvodu úmrtí oprávněné osoby. Jednalo se o situaci, kdy klient se stal vlastníkem nemovitosti, na kterou bylo v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno doživotního užívání dotčené nemovitosti. Obecně se jedná v celku o jednoduchý úkon, stačí vyplnit...


Veřejná účelová pozemní komunikace je zvláštní druhem pozemní komunikace, s jejím užíváním se v praxi často vyskytují problémy.

Prohlášení vlastníka budovy je listina, kterou vlastník budovy vymezuje v budově bytové a nebytové jednotky, jejich příslušenství a součásti, jakož i společné části a s nimi spojená práva a povinnosti související s jejich užíváním. Toto prohlášení je podstatné pro stanovení práv a povinností jednotlivých vlastníků či uživatelů v rámci dané budovy....


Podle ustanovení § 1636 občanského zákoníku může ve druhé třídě dědiců dědit i osoba, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Důležitou podmínkou je, že nesmí dědit zůstavitelovi potomci. Ve druhé třídě dědiců dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po...


Mezi zaměstnanci se často setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.

Setkal jsem se již několikrát s tím, že pronajímatel vezme měsíční předpis záloh, který mu vystavilo SVJ a přiloží ho k nájemní smlouvě s tím, že ho má platit nájemce v rámci poskytovaných služeb. Představa pronajímatele je taková, že tyto poplatky přenese v plné výši na nájemce. Takový postup je však v rozporu se zákonem.

Mnoho rodičů napadne darovat svému nezletilému dítěti nemovitost, např. byt, a to za účelem, aby nebylo nutné řešit případné dědické řízení, s jehož vedením jsou spojeny nepochybně větší náklady než s klasickým darováním.