V souvislosti s přijetím nového stavebního zákona (zákon č. 283/2001 Sb.), který nabyl účinnosti v plném rozsahu od 1. července 2024, se v médiích a odborných kruzích pravidelně objevují informace o změnách, které tento zákon přináší.
Minulý týden jsem narazil na jednu z těchto novinek, která se týká lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu. Posledních dvacet let byla tato lhůta stanovena na dva měsíce od doručení rozhodnutí stavebního úřadu. Dvouměsíční lhůta byla zakotvena přímo v ustanovení § 72 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.). Tato lhůta byla obecně aplikována na většinu správních rozhodnutí vydávaných různými správními orgány, jako jsou například finanční úřady, inspekce práce, česká obchodní inspekce nebo úřad práce. Samozřejmě, jak tomu často bývá, v ustanovení § 72 soudního řádu správního je dovětek "pokud zvláštní zákon nestanoví jinak". Zákonodárce si tak tradičně ponechal prostor pro stanovení odlišné lhůty tam, kde to bude považovat za vhodné.
A nyní se dostávám k situaci, která se týká mého klienta – developerské firmy, jež má dlouholeté zkušenosti a kvalifikovaný personál, a proto je schopna si všechna potřebná povolení vyřídit u stavebního úřadu vlastními silami. Přesto se však stalo, že tato firma přehlédla jednu z klíčových změn nového stavebního zákona, konkrétně ustanovení § 306 odst. 1. Toto ustanovení nově stanoví, že od 1. července 2024 lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu podat ve lhůtě kratší, než bylo dosud obvyklé – a to ve lhůtě jednoho měsíce.
Klient podal žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, ale ke svému překvapení zjistil, že jeho podání nebylo vůbec projednáno. Žaloba byla odmítnuta s odůvodněním, že byla podána až po uplynutí lhůty stanovené v ustanovení § 306 odst. 1 stavebního zákona – konkrétně dva dny po jejím skončení. Klientovi jsem následně vysvětlil, že se dopustil chyby, kterou již nelze zpětně napravit.
Z mého pohledu je tato změna nesystémová a jejím hlavním následkem je omezení práv účastníků řízení. Doufám, že se tato novinka dostane rychle do širšího povědomí, ale nerozumím tomu, proč zákonodárci neustále komplikují náš právní systém, místo aby usilovali o jeho zjednodušení. Chápu, že argumentem pro tuto změnu může být i snaha o zrychlení celého řízení, ale nejsem si jist, zda zkrácení lhůty o jeden měsíc pro účastníky řízení povede k reálnému zrychlení procesu.
Nedávno mě požádala klientka o konzultaci výsledku dědického řízení, které bylo ukončeno před několika měsíci. Klientka se v rámci dědického řízení nenechala právně zastoupit, protože se domnívala, že to je zbytečné. Předmětem dědického řízení byla zejména nemovitost v hodnotě čtyř milionů korun českých a dluh ve výši dvou milionů korun českých....
Oslovil mě klient s požadavkem na urgentní řešení jeho záležitosti, která spočívala v tom, že si na konci roku 2023 objednal dřevo na stavbu roubenky za velmi výhodnou cenu s termínem dodání do konce března 2024. Bohužel klientovi bylo dřevo dodáváno po částech, přičemž poslední část dodávky byla podmíněna navýšením původní dohodnuté ceny.
Oslovil mě jeden klient s prosbou o řešení věci spočívající v tom, že klient byl členem výboru společenství vlastníků jednotek (SVJ) v domě, kde vlastnil byt, nicméně byt prodal, ale nedávno zjistil, že je v obchodním rejstříku stále evidován jako člen výboru, ačkoliv jako člen výboru byl zapsán již v roce 2012.
Rozvod je právní proces, který ukončuje manželství a zahrnuje několik kroků.
Důkaz o platbě je klíčový, protože potvrzuje, že jste splnili svou povinnost vůči druhé straně. Bez tohoto důkazu by mohla druhá strana tvrdit, že platba nebyla provedena, nebo že se týkala jiné věci, než tvrdíte vy.
Podle § 2288 občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou z těchto důvodů:
Vztahy mezi spoluvlastníky jsou založeny nejen na právech, ale i na povinnostech, které z tohoto vztahu vyplývají. Většinový spoluvlastník nemůže samovolně rozhodovat o správě věci bez vědomí menšinového spoluvlastníka. Menšinovému spoluvlastníkovi musí být umožněno se seznámit s rozsahem a způsobem užívání společné věci. Pokud se potřebná většina...
I v dnešní době je stále časté, že lidé pracují na volné noze, jakožto nezávislí podnikatelé, ale ve skutečnosti jsou jejich pracovní podmínky a příjmy závislé na převážně na jednom zdroji. Jedná se tedy o to, že místo toho, aby smluvní strany uzavřeli pracovněprávní vztah, obstarají si živnostenské oprávněn a uzavřou jinou smlouvu (např. smlouvu o...
Podle údajů Českého statického úřadu bylo v roce 2023 v České republice přibližně pět milionů lidí v pracovním poměru, je tedy více než pravděpodobné, že mnoho z nich vedle pracovního poměru rovněž podniká.
Dostala se mi do rukou zajímavá kauza týkající se výmazu věcného břemene doživotního užívání z důvodu úmrtí oprávněné osoby. Jednalo se o situaci, kdy klient se stal vlastníkem nemovitosti, na kterou bylo v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno doživotního užívání dotčené nemovitosti. Obecně se jedná v celku o jednoduchý úkon, stačí vyplnit...
Veřejná účelová pozemní komunikace je zvláštní druhem pozemní komunikace, s jejím užíváním se v praxi často vyskytují problémy.
Prohlášení vlastníka budovy je listina, kterou vlastník budovy vymezuje v budově bytové a nebytové jednotky, jejich příslušenství a součásti, jakož i společné části a s nimi spojená práva a povinnosti související s jejich užíváním. Toto prohlášení je podstatné pro stanovení práv a povinností jednotlivých vlastníků či uživatelů v rámci dané budovy....
Podle ustanovení § 1636 občanského zákoníku může ve druhé třídě dědiců dědit i osoba, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Důležitou podmínkou je, že nesmí dědit zůstavitelovi potomci. Ve druhé třídě dědiců dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po...
Mezi zaměstnanci se často setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Setkal jsem se již několikrát s tím, že pronajímatel vezme měsíční předpis záloh, který mu vystavilo SVJ a přiloží ho k nájemní smlouvě s tím, že ho má platit nájemce v rámci poskytovaných služeb. Představa pronajímatele je taková, že tyto poplatky přenese v plné výši na nájemce. Takový postup je však v rozporu se zákonem.
Mnoho rodičů napadne darovat svému nezletilému dítěti nemovitost, např. byt, a to za účelem, aby nebylo nutné řešit případné dědické řízení, s jehož vedením jsou spojeny nepochybně větší náklady než s klasickým darováním.