Podle údajů Českého statického úřadu bylo v roce 2023 v České republice přibližně pět milionů lidí v pracovním poměru, je tedy více než pravděpodobné, že mnoho z nich vedle pracovního poměru rovněž podniká.
Nadužívání nad rámec spoluvlastnického podílu
10.04.2024
Obecně platí, že každý spoluvlastník je oprávněn užívat společnou věc v rozsahu podle svého spoluvlastnického podílu ve smyslu ustanovení § 1117 občanského zákoníku.
O tom, jak má být společná věc spoluvlastníky užívána, může být rozhodnuto na základě dohody, rozhodnutí většinového spoluvlastníka nebo na základě rozhodnutí soudu. Může se stát, že některý ze spoluvlastníků bude z užívání společné věci vyloučen, a to buď zcela, nebo bude oprávněn užívat společnou věc v menším rozsahu než by odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu. V takovém případě by ale nedocházelo k užívání věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez spravedlivého důvodu, jelikož o užívání věci bylo řádně rozhodnuto. Nicméně pokud nemůže spoluvlastník z těchto důvodů užívat společnou věc v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnického podílu, náleží mu za to odpovídající náhrada. Ústavní soud ohledně této náhradě konstatoval, že nárok na ni je možné odvodit z ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Pro určení výše náhrady je rozhodující újma, která vzniká vyloučenému spoluvlastníkovi.
Obdobný nárok má spoluvlastník, který je z užívání vyloučen bez řádného rozhodnutí, tj. ostatní spoluvlastníci užívají společnou věc nad rámec svých spoluvlastnických podílů bez řádného důvodu, čímž se bezdůvodně obohacují na úkor dotčeného spoluvlastníka.
V těchto případech je nutné brát ohled na plynutí času, když oba nároky (nárok na náhradu a nárok na vydání bezdůvodného obohacení) se promlčují ve lhůtě tří let. Oba nároky lze tak uplatnit maximálně tři roky zpětně.
Nakonec je vhodné uvést, že pokud spoluvlastník společnou věc neužívá z důvodů, které leží na jeho straně, nemá nárok na náhradu ani na vydání bezdůvodného obohacení.
Dostali jste se do podobné situace? Nevíte si rady? Neváhejte se na mě obrátit.
Výmaz věcného břemene doživotního užívání
02.05.2024
Dostala se mi do rukou zajímavá kauza týkající se výmazu věcného břemene doživotního užívání z důvodu úmrtí oprávněné osoby. Jednalo se o situaci, kdy klient se stal vlastníkem nemovitosti, na kterou bylo v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno doživotního užívání dotčené nemovitosti. Obecně se jedná v celku o jednoduchý úkon, stačí vyplnit...
Veřejná účelová komunikace?
26.04.2024
Veřejná účelová pozemní komunikace je zvláštní druhem pozemní komunikace, s jejím užíváním se v praxi často vyskytují problémy.
Co to je prohlášení vlastníka budovy?
18.04.2024
Prohlášení vlastníka budovy je listina, kterou vlastník budovy vymezuje v budově bytové a nebytové jednotky, jejich příslušenství a součásti, jakož i společné části a s nimi spojená práva a povinnosti související s jejich užíváním. Toto prohlášení je podstatné pro stanovení práv a povinností jednotlivých vlastníků či uživatelů v rámci dané budovy....
Podle ustanovení § 1636 občanského zákoníku může ve druhé třídě dědiců dědit i osoba, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Důležitou podmínkou je, že nesmí dědit zůstavitelovi potomci. Ve druhé třídě dědiců dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po...
Čerpání dovolené
10.04.2024
Mezi zaměstnanci se často setkávám s názorem, že čerpání dovolené je na rozhodnutí zaměstnance. Oblíbený argumentem je např. ten, že má zaměstnanec již zaplacenou dovolenou, a proto musí dovolenou čerpat v konkrétním termínu, jinak by mu vznikla škoda.
Jaké poplatky platí nájemce?
10.04.2024
Setkal jsem se již několikrát s tím, že pronajímatel vezme měsíční předpis záloh, který mu vystavilo SVJ a přiloží ho k nájemní smlouvě s tím, že ho má platit nájemce v rámci poskytovaných služeb. Představa pronajímatele je taková, že tyto poplatky přenese v plné výši na nájemce. Takový postup je však v rozporu se zákonem.
Darování nemovitosti nezletilému dítěti
10.04.2024
Mnoho rodičů napadne darovat svému nezletilému dítěti nemovitost, např. byt, a to za účelem, aby nebylo nutné řešit případné dědické řízení, s jehož vedením jsou spojeny nepochybně větší náklady než s klasickým darováním.