Oslovil mě klient s požadavkem na urgentní řešení
jeho záležitosti, která spočívala v tom, že si na konci roku 2023 objednal
dřevo na stavbu roubenky za velmi výhodnou cenu s termínem dodání do konce
března 2024. Bohužel klientovi bylo dřevo dodáváno po částech, přičemž poslední
část dodávky byla podmíněna navýšením původní dohodnuté ceny.
Klient sice neměl k dispozici písemnou smlouvu,
ale měl alespoň písemnou objednávku podepsanou oběma smluvními stranami, kde
byla uvedena celková cena a termín dodání. Vzhledem k dlouhému prodlení s
dodáním dřeva si klient nechal na začátku dubna 2024 od zhotovitele podepsat
směnku k zajištění zaplacené zálohy na dřevo.
Pro klienta bylo v tuto chvíli klíčové, aby mu
byla zbývající část dřeva dodána do konce července, aby mohl v průběhu srpna
začít stavět.
V zastoupení klienta jsem dohodl s protistranou
schůzku přímo na pile, abychom zkontrolovali, zda je dřevo již připravené, a
dosáhli dohody o objednání kamionu pro odvoz dřeva. Protistrana se schůzkou
souhlasila, ale oznámila, že ji bude zastupovat obecný zmocněnec, který je
novým investorem zhotovitele. Nejednalo se o advokáta, ale o jiného
podnikatele (tzv. obecný zmocněnec), který měl zájem finančně vstoupit do podniku zhotovitele.
Jednání bylo nakonec velmi dlouhé, trvalo téměř
pět hodin, během nichž bylo zjištěno, že dřevo je pro mého klienta opravdu
připravené v požadovaném množství, zbývalo tedy dořešit požadavek na zvýšení
ceny.
My jsme samozřejmě zvýšení ceny odmítali, protože
cena byla jednou již oběma stranami odsouhlasena. Protistrana argumentovala
tím, že na trhu byl nedostatek vhodného dřeva, což vedlo k nutnosti zaplatit za
dřevo vyšší částku, než zhotovitel původně očekával. My jsme argumentovali, že
cenu nelze měnit jednostranně, a předběžně jsme vyčíslili nárok na náhradu
škody spojený s prodlením dodávky dřeva, což mělo za následek zpoždění celé
stavby roubenky. Tento nárok na náhradu škody jsme byli připraveni uplatnit a v
nejhorším případě započíst na zvýšení ceny ze strany zhotovitele.
Navíc jsme měli v ruce směnku, ohledně které
neexistovala žádná písemná dohoda o tom, jak má být uplatněna. Směnka je řazena
mezi tzv. abstraktní cenné papíry, ke svému vzniku tedy nepotřebuje právní
důvod (kauzu) a obstojí sama o sobě. Toto je možné smluvně ošetřit (i ústně),
ale na dlužníkovi pak zůstává důkazní břemeno prokázání důvodu vzniku
směnečného závazku. V tomto případě jsem si byl jistý, že protistrana nebude
schopná prokázat, že směnka sloužila k zajištění zaplacené zálohy na dřevo.
Když protistrana po několika hodinách zjistila,
že ze své pozice nejsme ochotni ustoupit, akceptovala to, že cena nebude
navýšena pod podmínkou, že bude uzavřena písemná dohoda, ve které se zavážeme,
že nebudeme uplatňovat náhradu škody ani jiný nárok spojený s dodáním dřeva, a
že směnka pozbývá platnosti, neboť je spojena se zaplacením zálohy na dřevo.
Následně jsem připravil dohodu, klient objednal
kamion na odvoz dřeva, dohodu jsme si odsouhlasili a jakmile bylo dřevo
naloženo, dohodu jsme podepsali.
Po skončení jednání jsem klientovi sdělil, že
směnka, kterou si protistranou vyplnili, byla neplatná, protože neměla všechny
zákonem předepsané náležitosti, čehož si naštěstí protistrana nebyla vědoma.
Klient slíbil, že příště, až bude v obdobné situaci, využije mé služby již na
počátku, aby byla uzavřena písemná smlouva, ve které budou výslovně sjednány
všechny podmínky. Ústní smlouva o dílo je sice platná, ale její obsah si pak
každá strana může vykládat odlišně. Já jsem ještě klienta požádal, aby mě
kontaktoval i v případě, že bude opět vyplňovat směnku a aby si přečetl můj
text týkající se důkazů (https://www.ak-rapsa.cz/l/proc-je-dulezite-mit-potvrzeni-o-platbe/),
když zálohové platby platil klient protistraně sice bankovním převodem, ale bez
uvedení informace, čeho se platba týká.